v mimořádných situacích |
v mezilidských vztazích |
informací |
---|
„Nikdo není takový boháč ani takový samotář, aby si mohl dovolit kašlat na to, co si o něm myslí ostatní.“
Tolerance
- jeden ze základních předpokladů dobře fungující lidské společnosti
- latinské slovo znamenající snášenlivost
- tolerovat druhého znamená respektovat ho, když plně nesouhlasíme se vším, co říká a dělá, a že jsme ochotni nechat jej jednat, myslet a žít podle jeho představ, názorů a přesvědčení, pokud tím nenarušuje soužití s druhými lidmi
- ochota připouštět názory, hodnoty a postoje odlišné od našich vlastních
- ochota vydržet, snést nebo dokonce uznávat něco, co člověku není příjemné, ale proti čemu se z různých důvodů nebrání.Může to být proto, že to snášet musí, že mu nic jiného nezbývá
- jistou mírou tolerance vůči jiným, odlišným lidem a jejich zvyklostem nebo představám dále vyžaduje běžné soužití ve společnosti, jak to určuje např. společenský mrav, zvyklosti či zdvořilost
- nároky na toleranci vzrůstají s přetvářením společnosti v heterogenní s velkou mírou mobility, kulturní rozmanitosti a osobní volnosti
- pro toleranci je však také charakteristické, že zahrnuje také představu jisté meze, kam až lze odchylky od osobní, rodinné nebo společenské normy snášet čili tolerovat - tato mez závisí na několika okolnostech
- na zvyklostech a běžném očekávání - toleranci lze výchovou a společenským tlakem buď rozšiřovat nebo zužovat
- na životním pocitu či náladě - je-li člověk v dobrém rozpoložení, je ochoten tolerovat víc, než má-li strach
- na společenském postavení toho nebo těch, které je třeba tolerovat - člověk je obvykle tolerantnější vůči svým nadřízeným
- na obecném hodnocení tolerance v dané společnosti a době
- řada problémů má své kořeny v předsudcích , což je úsudek či názor, který nevychází ze spolehlivého poznání, ale z pouhého předpokladu, tedy ze zjednodušení skutečnosti
Netolerance = intolerance
- netolerantní bývají lidé většinou vnitřně nejistí, kteří se bojí, že by je mohl cizí názor ohrozit, proto na svém názoru lpějí „hlava nehlava“ nebo naopak příliš sebejistí, přesvědčení, že jsou neomylní
- příčiny nesnášenlivosti
- strach a pocit ohrožení
- nedůvěra ke všemu cizímu a neznámému
- odmítání nepoznaného
- masová nesnášenlivost (rasismus) je názor, že někteří lidé jsou nadřazení a jiní méněcenní z důvodu příslušnosti k určité rase
- sem řadíme vedle rasové nesnášenlivosti také etnickou (národnostní) nesnášenlivost
- xenofobie – strach z neznámého, především z cizinců
- náboženská nesnášenlivost – výjimkou v požadavku naprosté tolerance vůči cizím náboženstvím jsou některé nebezpečné náboženské sekty
- diskriminace – negativní rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké skupině bez ohledu na schopnosti jedince
- diskriminace může být na základě rasy, náboženství, politiky, pohlaví, věku… je to v podstatě znevýhodnění jiného člověka
- antisemitismus – nenávist k židovskému národu, který je příslušníkem semitské rasy a vyznává své vlastní zvláštní náboženství
- jedna z nejnebezpečnějších forem rasismu a náboženské nesnášenlivosti zároveň
- politická a ideologická nesnášenlivost – je to politicky motivovaná a ideologicky deformovaná nesnášenlivost
- deologie je násilně přetvořený souhrn názorů na skutečnost, kterou si vytváří určitá skupina na základě svých mocenských zájmů
- šikana – z francouzského slova a znamená jak fyzické, tak psychické omezování či týrání jedince v kolektivu ve všech věkových i sociálních skupinách
- extremismus – verbální či fyzické jednání mimo hlavní, tzv. střední, proud společnosti, je motivovaný rasovou , národnostní, náboženskou,třídní či jinou sociální nenávistí
- kolektivismus – zdůrazňuje přednost kolektivu před zájmy jednotlivce, kterého nutí, aby svou práci, schopnosti a často i majetek či osobní život dal ve prospěch určité společnosti, např. sektářství
- krajní individualismus – přehnané a jednostranné zdůrazňování práv a požadavků jedince na úkor a v neprospěch
- terorismus – použití násilí k nátlaku, zastrašování nebo k politickému vydírání
- např. únos osob, pirátství, atentát, pumový útok
- anarchie – ničím neomezitelná svoboda individua odmítající autoritu státu
- bezvládí zaviněné náhlou absencí nebo selháním autorit
- např. během mimořádných politických situací jako občanských válek a revolucí
- nebo rozsáhlých přírodních katastrof vyznačující se neorganizovaností a chaosem
Základním a hlavním předpokladem kvalitního soužití lidí je hledání kompromisu, což je způsob rozhodování nebo řešení sporů, znamená ústupek obou znesvářených stran, je to výsledek, na který jsou schopny přistoupit všechny zúčastněné strany