Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Konfucius - „ Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj“
Kyrgyzské přísloví – „Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň“
E.Oesch – „ K úspěchu nevede žádný výtah, musí se jít po schodech“
České přísloví – „ Není hanba upadnout, ale zůstat příliš dlouho ležet“

Životní cíle - jsou stanovovány a plněny každý den

• malé cíle (každodenní)
• každý den každý člověk si plní nějaký svůj malý životní cíl
• každodenní krátké cíle jsou splněny za pár hodin či minut
• velké dlouhotrvající cíle - jsou to cíle, které určují životní cestu, po které se člověk vydává
• u velkých životních cílů trvá i roky, než se jich dosáhne
• navíc kromě spousty času vyžadují oddanost, vůli, toleranci a hlavně tvrdou práci

Každý člověk má určité životní aspirace, tj. kvalitu a úroveň cílů, jež si sám vytyčuje a o jejichž splnění usiluje. Souvisí zejména s výkonností a sebevědomím člověka, závisí na dřívějších zkušenostech, úspěchu či neúspěchu. Někdy se hovoří o životních ambicích, t. o úsilí vyniknout a dosáhnout životních plánů

Ideály a sny

• samy o sobě, bez snahy realizovat je, činí z člověka planého snílka
• pro každého z nás charakteristické také to, kolik úsilí vynaložíme na realizaci našich ideálů
• typický je i způsob, jakým své ideály uskutečňujeme, zejména zda při tom dodržujeme nebo porušujeme mravní zásady a právní normy

Zásady při stanovení životních cílů

• posoudit, jaké máme objektivní možnosti k dosažení cílů
• kriticky zvážit své subjektivní předpoklady k dosažení cílů
• neklást si úkoly příliš snadné - podceňovat se
• a naopak příliš těžké až nezvladatelné (přeceňovat se)
• nestavět si nereálné cíle (vzdušné zámky), ale přesto cíle dostatečně velké
• neúspěchy při realizování životních cílů mohou způsobovat nejrůznější příčiny
• sociální a majetkové příčiny (ztráta zaměstnání, oběť živelné pohromy, okradení…)
• zdravotní příčiny
• osobní příčiny (ztráta blízké osoby, konflikty s lidmi, nevěra, drogová závislost, gamblerství, alkoholismus, workoholismus…)
• jiné (neúspěchy ve škole či zaměstnání, problémy s bydlením…)
• při plánování vlastní životní dráhy je důležité nezapomínat ani na možné překážky a je s nimi nutno dokonce počítat. Říká se , že člověk nemá nikdy házet flintu do žita či stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko

Žádné řešení není dokonalé a nikdo není neomylný

Spokojený lidský život stojí na dvou nohách: na rodině a práci. Zatímco klíčovou hodnotou rodinného života je prostě mít rád, tak práce je přirozenou lidskou potřebou. Aby byl život plnohodnotný a harmonický, je třeba skloubit všechny stránky lidského života, a to rodinný život, pracovní život, citový život a občanský život tak, aby všechny aspekty života člověka byly vyváženy a každému z nich se dal v životě člověka spravedlivý díl, aby role člověka byly v rovnováze

Člověk jako jediný živý tvor má schopnost promýšlet svůj život dopředu, plánovat jej. Nežije tedy pouze přítomným okamžikem, nýbrž svými plány přesahuje do budoucnosti. Je si vědom, čeho nedosáhl, ale i čeho by chtěl dosáhnout – je si vědom cíle, je cílevědomý

Jestliže člověku chybí delší dobu životní cíl, většinou začne ztrácet smysl svého života a život se proto pro něj může stát bezútěšnou tíhou

Volbu životního cíle musí v první řadě provázet vážné rozhodnutí - dalším nezbytným krokem k dosažení cíle je plánování

Životní cíl nelze chápat jako nějaký pevný konečný bod, ale jako ukazatel směru cesty, která vede člověka dál

Životní cesta

Lidová moudrost přirovnává lidský život k proudu řeky nebo k dlouhé cestě.tato dvě přirovnání však nejsou zcela shodná: řeka teče předem určeným korytem, a i když můžeme jejímu proudu vzdorovat, jsou naše naděje na zásadní změnu toku marné. Naopak po cestě jdeme často z vlastního rozhodnutí (nejsme vlečeni proudem ) a obvykle můžeme na křižovatce změnit směr. Můžeme dokonce vědomě vykročit na „cestu dosud nevyšlapanou“ a stát se objeviteli. Rozpor mezi cestou, po níž o své vůli jdeme, a proudem, který nás vleče, je charakteristický po celý náš život.

Úsilí prožít život v rámci daných možností podle svých představ (vzít život do vlastních rukou) je výrazem aktivního přístupu k životu. Naopak smíření se se vším, co nás v životě potkává, bez snahy o změnu je známkou pasivního přístupu k životu, při kterém člověk zůstává ve vleku vnějších sil. Je životním uměním zvolit správný směr aktivního a pasivního přístupu k životu, vědět, co změnit a ovlivnit lze a co nikoli.

Ctižádost - nejde o to být lepší než ostatní, ale o to správně vyřešit svůj úkol, úspěšně obstát ve zkouškách, které člověku život přináší

T. G. Masaryk: „Člověk si musí najít cestu. Ale když ji opravdu hledáte, najdete ji dost brzy. A pak se jí musíte držet. Nebo zabloudíte.“